Vánoční Praha - po Královské cestě
autobusové nádraží Florenc. Pohled k Památníku na Vítkově.  Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929–1933 na vrchu Vítkově v Praze podle projektu Jana Zázvorky. Jan Zázvorka byl otcem známé herečky Stelly Zázvorkové.
Na Poříčí, směrem k náměstí Republiky
Na Poříčí
náměstí Republiky - Obecní dům.   Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.
náměstí Republiky. Náměstí leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem, jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12. a 13. století však byla zdejší plocha zastavěna, existoval zde románský kostel sv. Benedikta. V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 1383–1484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstvo
Prašná brána. Prašná brána je pozdně gotická stavba na rozhraní ulice Na Příkopě a náměstí Republiky vedle Obecního domu naproti domu U Hybernů. Jedná se o jeden ze symbolů Prahy. V bráně začíná Celetná ulice, která zde tvoří první část tzv. "Královské cesty", která vede odtud až na Pražský hrad.
Výstavba Prašné brány začala v roce 1475 pod vedením zednického mistra Václava
PRAGA CAPUT REGNI   =  Praha, hlava království
ulice Celetná. Směr ke Staroměstskému náměstí
Celetná. Opačný pohled k Prašné bráně a náměstí Republiky
Pražský orloj snad ve všech možných variantách...
Týnský chrám z Celetné. Nachází na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí. Pohled z ulice Celetné. Jeho stavba probíhala od poloviny 14. století do prvních desetiletí 16. století. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské kostely
Matka Boží před Týnem (ale téměř nikdo neřekne jinak než Týnský chrám)
Staroměstské náměstí. Pohled k Radnici. Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí nebo Veliké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Rynk či Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí či znovu Velké náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké či Veliké náměstí) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec
Divukrásná Praha, jak by asi řekl brňák Janáček :)
kostel sv. Mikuláše
památník Jana Husa
Týnský chrám
Pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna stojí v Praze na Staroměstském náměstí. Byl odhalen roku 1915, k pětistému výročí Husova upálení. Od roku 1962 je chráněn jako národní kulturní památka v rámci celého Staroměstského náměstí
Staroměstské náměstí. Pohled k Pařížské ulici. O té se říká, že je tou nejdražší ve městě
Staroměstské náměstí. Pohled k Orloji a Malému náměstí
Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze. Orloj je poprvé doložen v listině z 9. října 1410.
Malé náměstí. Malé náměstí (postaru též Malý rynek či Malý ryneček) je náměstí trojúhelníkového tvaru v Praze na Starém Městě, v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí a náměstí Franze Kafky.
Jilská ulice
Karlova ulice směrem ke Křížovnickému náměstí a Karlovu mostu
Hrabalův oblíbený Zlatý tygr
Karlova
Karlova ulice
Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog. Především ve starší české literatuře se používá i počeštěná forma jeho křestního jména Jan. Několik let působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Kepler
Křížovnické náměstí. Křižovnické náměstí v Praze se rozkládá na staroměstském (pravém) břehu Vltavy v těsném sousedství Karlova mostu na Královské cestě. Patří k nejmenším náměstím v Praze, přesto se řadí k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města
Staroměstská mostecká věž. Staroměstská mostecká věž je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě. Nachází se v Praze 1 na Starém Městě na Křižovnickém náměstí při pravobřežním vstupu na Karlův most na královské cestě. Jedná se o gotickou věž postavenou společně s mostem Petrem Parléřem. Věž byla zbudována nejen jako fortifikace, ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. Karel IV. totiž stanovil trasu korunovačních průvodů svých následovníků, která vedla přes nový gotický most. Věž byla dostavěna pravděpodobně v 70. – 80. letech 14. století. Za ideového tvůrce ikonografického a heraldického programu výzdoby je shodně považován sám císař Karel IV. Za autora veškeré sochařské a kamenické výzdoby věže literatura považuje architekta a stavitele mostu Petra Parléře a jeho huť.
kostel Nejsvětějšího Salvátora. Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Salvátor znamená latinsky Spasitel, Nejsvětějším Salvátorem je tedy míněn Ježíš) je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů, Klementina. Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dříve též plnil úlohu hlavního jezuitského chrámu v Čechách[1]. Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě.
Novotného lávka
Karlův most, směr k Malostranskému náměstí a k Hradu. Karlův most je nejstarším stojícím mostem přes řeku Vltavu v Praze a druhým nejstarším dochovaným mostem v České republice. Po pražském mostě Juditině, kamenném mostě v Písku a mostě v Roudnici nad Labem jde v Čechách v pořadí o čtvrtou kamennou mostní stavbu.
pražský Hrad
Karlův most. Opačný pohled ke Křížovnickému náměstí se sochou Karla IV.
nábřeží u Hergetovy cihelny
Hrad
KAMPA. Na Kampě. Kampa je ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou. Rozloha ostrova činí 5,2 ha. Nejstarší zmínka o ostrově Kampa je v zakládací listině kostela johanitů z roku 1169. Dnešní podobu ostrov získal úpravami terénu i koryta Čertovky. Severní část Kampy je zastavěná obytnými domy a vede přes ni Karlův most, jižní část ostrova má parkovou úpravu.
Na Kampě
Malostranské mostecké věže.  Malostranské mostecké věže jsou dvě stylově odlišné nestejně vysoké věže, propojené branou, tvořící vstup z Karlova mostu na Malou Stranu na královské cestě na počátku Mostecké ulice. Nižší z obou věží se také nazývá Juditina věž, protože byla součástí Juditina mostu, předchůdce dnešního mostu Karlova. Zhruba na místě původní druhé románské mostecké věže byla zbudována nová, gotická věž. Její základy byly postaveny snad již parléřovskou hutí na začátku 15. století, ale vzhledem k bouřlivému husitskému období bylo ke stavbě přistoupeno až za Jiřího z Poděbrad v roce 1464.
Mostecká ulice.
Mostecká. Pohled k Malostranskému náměstí a kostelu sv. Mikuláše. Kostel svatého Mikuláše, nazývaný též chrám svatého Mikuláše, je barokní kostel nacházející se v Praze na Malostranském náměstí. Chrám je někdy díky své monumentalitě a náročnému architektonickému i uměleckému zpracováním považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu Prahy.
Malostranské náměstí. Pohled k Nerudově a Zámecké ulici. Malostranské náměstí tvoří centrum Malé Strany v Praze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů. V minulosti náměstí sloužilo jako tržní prostor i pro různé společenské události (bývala zde v minulosti například šibenice či pranýř).
Nerudova ulice. Nerudova je ulice na Malé Straně v Praze 1 vede z horního respektive severozápadního rohu Malostranského náměstí západním směrem vzhůru k Pražskému hradu. Patří mezi turisticky nejzajímavější ulice v Praze. Je součástí někdejší Královské cesty, kudy chodil korunovační průvod českých králů přes Karlův most na Hrad. Na horním konci se rozvětvuje na ulici Ke Hradu (směr Pražský hrad) a Úvoz (směr Pohořelec a Strahovský klášter). Z tohoto místa vycházejí severozápadním směrem vzhůru také Radnické schody.
Nerudova
Radnické schody
Radnické schody či Radniční schody se nalézají na Hradčanech v městské části Praha 1. Schody propojují křížení ulic Ke hradu, Nerudova a Úvoz na Malé Straně s Loretánskou ulicí a Hradčanským náměstím na Hradčanech s tím, že hranice mezi Hradčanami a Malou Stranou fakticky probíhá na jejich dolním úpatí na konci Nerudovy ulice. Jsou dlouhé přibližně 100 metrů a pomocí 127 schodů překonávají výškový rozdíl přibližně 30 metrů. Svůj dnešní název dostaly v roce 1870 od Hradčanské radnice, která se nachází v jejich horní části. Jedná se o velmi malebné pražské zákoutí, neboť schody jsou částečně vedeny pod historickou hradčanskou zástavbou. Na dolním úpatí schodiště jsou umístěny dvě vrcholně barokní sochy, vpravo socha sv. Josefa s Ježíškem a vlevo socha sv. Jana Nepomuckého, připisovaná Michalu Brokofovi. Netradičně zobrazený Nepomucký má u nohou dva andílky, jeden s prstem u úst na znamení mlčení a druhý s kartuší se znázorněným Karlovým mostem, odkud byl svržen do Vltavy
ulička Ke Hradu
Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.
Hradní stráž
Loretánská
Loretánská směrem k Loretánskému náměstí (a k Loretě)
Pražská Loreta či krátce Loreta je soubor barokních staveb na východní straně Loretánského náměstí v Praze na Hradčanech. Hlavní reprezentativní fasáda do náměstí má věž se zvonkohrou, za ní se nachází nádvoří lemované poutními ambity a kostelem Narození Páně, které obklopují ústřední loretánskou kapli Panny Marie. Areál je krytou chodbou spojen s klášterem kapucínů při kostele Panny Marie Andělské, který je správcem Lorety
Loretánské náměstí. Loreta. Loretánské náměstí se nalézá na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Svůj název dostalo od Pražské Lorety, která se nachází na jeho východní straně. V raném středověku i v dalších obdobích se zde nalézalo pohřebiště, ve vrcholném středověku tržiště. Později zde bylo také poutní místo. Současná podoba tohoto náměstí vznikla teprve vybudováním Černínského paláce.
Hradčanské náměstí. Jedná se o hlavní náměstí Hradčan, které z východní strany navazuje na I. hradní nádvoří a západní vstupní bránu a západní průčelí Pražského hradu. Na jižní straně vyúsťuje Královská cesta ulicí Ke hradu (směrem od horního konce Nerudovy ulice)
Schwarzenberský palác. Schwarzenberský palác nebo též Lobkovický palác je renesanční palác na Hradčanském náměstí v Praze, který v minulosti sloužil jako reprezentativní residence při sídle českých králů nejprve hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří palác vlastnili až do roku 1947.
Hradčanské náměstí
První nádvoří Pražského hradu je jedno ze čtyř nádvoří na Pražském hradě. Má podobu čestného dvora a tvoří slavnostní západní vstup z Hradčanského náměstí do Hradu. Vstupuje se tzv. "Bránou Gigantů" v rokokové mříži se sousoším Souboj Gigantů na pilířích a pokračuje raně barokní Matyášovou bránou směrem na II. nádvoří. Budovy okolo nádvoří pocházejí z období přestavby Pražského hradu za Marie Terezie.
Souboj Titánů (zápasící Titáni či Giganti) je dvojice sousoší při hlavním vstupu na Pražský hrad. Nachází se na západní bráně z Hradčanského náměstí do prvního čestného nádvoří Pražského hradu. Tam stojí na pilířích brány symetricky koncipovaná pískovcová sousoší. Jejich původním autorem je pozdně barokní pražský sochař Ignác František Platzer, který na nich pracoval v letech 1761–1762.
Zámecké schody
Zámecké schody
Zámecké schody vznikly v místě staré a příkré vozové cesty, která je zde písemně doložena již od roku 1278 a která byla ve středověku známa jako Strmá cesta. Ve 14. století byla tato cesta označována jako Stupně, které byly později přejmenovány na Zámecké schody, od roku 1829 pak Nové zámecké schody a od roku 1870 až dodnes pod oním původním starším názvem Zámecké schody. Jejich současná podoba v zásadě pochází zhruba z poloviny 17. století
ulice Zámecká. Směr k Malostranskému náměstí
Nerudova
pohled k Mostecké ulici. Mostecká ulice je významná pražská komunikace, která se nachází na Malé Straně v městské části Praha 1. Kdysi po ní vedla někdejší Královská cesta od Karlova mostu (před tím Juditin most), zde začíná za Malostranskou mosteckou věží a vede až na Malostranské náměstí. Její délka činí celkem asi 185 metrů. Jde o místo celoročně hojně navštěvované turisty
pohled k Malostranské mostecké věži a Karlovu mostu
Kampa
Bruncvík (též Brunclík) je postava, o níž vyprávějí české báje a jejíž socha je umístěna na Karlově mostu v Praze. Tato česká legenda je pravděpodobně modifikací legendy, v níž figuroval saský a bavorský vévoda Jindřich Lev z Brunšviku (německy Braunschweig). Podle legendy byl Bruncvík synem českého knížete Žibřida (podle jiné verze knížete Štylfryda), který dobyl pro zemi znak orlice. Bruncvík vládl moudře a spravedlivě a rozhodl se získat lepší erbovní znamení, proto se s početnou družinou vydal do světa, kde zažil různá dobrodružství a bojoval se všelijakými exotickými zvířaty a obludami. Mimo jiné zachránil život lvovi tím, že zabil strašného draka, a za tuto statečnost získal lva do českého erbu. Jde pravděpodobně o českou modifikaci příběhů o Sindibádovi či Odysseovi.
Staroměstská radniční věž
Staroměstská mostecká věž
Karlova
Staroměstské náměstí
Ovocný trh. Dům U české orlice
Ovocný trh - Stavovské divadlo
ulice Na Můstku (Můstek). Pohled k Václavskému náměstí
Václavské náměstí
Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky
Wilsonovo vlakové nádraží (Praha - střed)
Prašná brána - nám. Republiky
OD Palladium
Bílá labuť
A začíná sněžit...
Palladium
náměstí Republiky
Praha Florenc - 19.00
Brno - 21.30
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Vánoční Praha - po Královské cestě

Popis

http://mojebrno.jecool.net

Období

9.12.2017

Statistiky

  • 254 fotek
  • - zobrazení
  • 0 se líbí

Fototechnika

Panasonic DMC-FZ18

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
Vánoční Praha - po Královské cestě
Komentáře Přidat